Co se děje po odchodu z práce? Nakoupit, vyzvednout děti, zajít s nimi na hřiště, nachystat večeři, okoupat je, dát spát… Znáte to? Děje se to pořád dokola a občas už vám docházejí síly? I dospělí potřebují odpočinek, mít čas pro sebe a své zájmy. Někdy se vám podaří kousek dne či týdne ukrojit pro sebe, ale někdy to jednoduše nejde, a je...
Celý článek
„Křičíš někdy na děti? Dokážou i tebe vytočit do běla?“ ptá se mě kamarádka při stavění báboviček na pískovišti. „Jasně,“ zní moje odpověď a dodávám „občas je toho na mě moc, a tak bouchnu.“ „Uff, to jsem ráda. Měla jsem pocit, že se ti to neděje,“ se značnou úlevou konstatuje kamarádka. Přiznávám, jsem trochu překvapená z této reakce. Jak jako uff, jsem ráda?! Proč by někdo...
Celý článek
NEŽ PŘIJDE TÁTA Hrajeme s kluky pexeso, u toho posloucháme písničky z pohádek. Dalo by se říct, taková normální rodinná pohodička. V tom zarachotí klíče v zámku, kluci vybíhají a jeden přes druhého křičí: „Táta, táta, táta.“ Kdybych to náhodou nezaregistrovala běží ten menší zpátky, aby mi v rychlosti řekl: „Mami, přišel táta.“ (překlad: přišel náš Bůh). Hned frká zpátky, aby snad...
Celý článek
Květina sem, květina tam všude kam se podívám Po návštěvě Pevnosti poznání, o které jsem vám psala minule, měly děti v hlavě spoustu zážitků a informací. Jedna však byla natolik výrazná, že jsem o ní slyšela asi 100x denně 🙂 . Spustily, jak se papírová květina vyrábí, že to bylo super a kdy si ji vyrobíme doma. Tušíte správně, že...
Celý článek
Ráno při snídani povídám: „Kluci dneska jedeme do Olomouce.“ „Huráááá, jedeme na bazén,“ hlasí starší. Mimochodem bazén v Olomouci je také fajn zastávka. „Tentokrát to bazén není, jedeme do Pevnosti poznání.“ říkám s jistou zvědavostí, jestli si alespoň starší vzpomene, co to vlastně ta Pevnost poznání je. „Joooo, tam je to super,“ odpovídá. Vzpomněl si, i když je to už skoro...
Celý článek
„Mamiiiii já chci jít k paní doktorce,“ volá na mě můj syn z vedlejšího pokoje. Během minuty mi v hlavě probíhá nespočet důvodů, proč tam chce jít. Bolí ho břicho, bouchl se do hlavy, zlomil si ruku… Než stačím zastavit tyto myšlenky a zareagovat na jeho volání. Přichází ke mně, k mému velkému údivu, s úsměvem. Trošku zaraženě ze sebe vypravím: „Proč chceš jít...
Celý článek
