PROČ MI DO TOHO NAŠI ZASE KECAJÍ?!

NEMŮŽU JI VYSTÁT

„No chápeš to?“ vybafla na mě kamarádka hned při pozdravu. Nedala mi prostor, abych odpověděla a hned spustila: „Přijde k nám a první, co řekne, jak je možné, že děti nemají vyžehlená trička? Takhle s nimi ven nepůjde. A co ta Anička, proč není učesaná?“ Chvíli na ni nechápavě koukám, a pak mi začne svítat.

Mluví o své mámě. Poslední dobou ji nemůže vystát. Pokaždé, když se potkají, tak to skončí stejně. Každá z nich je naštvaná a kolikrát padnou i nepříjemná slova.

„Když já bych jí to tak chtěla vysvětlit,“ pokračuje kamarádka. „Nežehlím, protože mám čtyři děti a není to pro mě priorita. Určitě je fajn, když se vyžehlí, ale to bych okrádala čas někde jinde a to momentálně nechci. Vlasy Anička nemá učesané, protože nechtěla. Nevnímám to jako zásadní věc. Vždycky je večer rozčešeme, má sponky ať ji to nepadá do vlasů a hotovo.“

„Jenomže ona vůbec neposlouchá a pořád si jede dokola, že ona to všechno stíhala. Měla tři děti, ještě k tomu se starala o nemocnou maminku a taky to všechno zvládla,“ pokračuje kamarádka dál jako nasupená lokomotiva.

„ŘEKNI MI, KDO TOHLE MÁ VYDRŽET? “

Křičí kamarádka, když si sedá na lavičku s hlavou v dlaních. Než stačím otevřít pusu, odpovídá si sama: „Tohle nemá šanci nikdo přežít.“

VYPADÁ TO U VÁS PODOBNĚ?

Moje máma má vždycky pravdua dělá ze mě neschopnou matku, která si své děti neumí vychovat.
Za chvíli mi prý budou skákat i po hlavě.
Táta má vždycky poslední slovo a mé argumenty nebere vážně.
Můžu vysvětlovat zleva zprava a stejně mě nikdo neposlouchá.
Oni už své děti vychovali, tak vědí, co je nejlepší.

Možná, že i vy máte někdy ruce v dlaních a nevíte, jak pokračovat dále. Vydáte-li se jakoukoli cestou, vždy někde narazíte. Ať už je to nevyžehlené tričko, neučesané vlasy nebo spaní s dětmi v jedné posteli.

Představte si, že byste tyto situace vůbec nemuseli řešit a pokud ano, šlo by to v klidu a s respektem.

ZAČÍT SE DÁ VŽDYCKY

Uvědomuji si, že ne vždy to je a bude jednoduché. S jistotou však můžu říct, že ke změně je vždy potřeba udělat první krok. Jednoduše vykročit ze zajetých kolejí a chtít něco změnit. Ať už se teď nacházíte v jakémkoli vztahu s rodiči či prarodiči -> vykročte.

Sedíte u stolu s rodiči a otevřeně se bavíte o svých názorech. Nikdo se necítí pod tlakem, ani nemá potřebu někoho shazovat či se naopak obhajovat. Pouze skrze vzájemný respekt a pochopení létají do vzduchu jednotlivé nápady, způsoby a snahy, jak vše SPOLEČNĚ nejlépe zvládnout.

Co tomu říkáte? Začněte hned teď, zvedněte telefon a zavolejte.

1. DOMLUVTE SI S NIMI SCHŮZKU

Vymezte si na sebe čas. Začněte tím, že si navzájem řeknete, co je váš společný cíl.

Př. Mami, tati potřebovala bych s vámi mluvit o tom, jak bude pokračovat naše vzájemné fungování. Konkrétně bych chtěla mluvit o naši výchově Honzíka. Můžeme se sejít v pátek odpoledne, třeba v pět?

2.PŘIPRAVTE SE NA ROZHOVOR

V dalším kroku se 100% připravte na tento důležitý rozhovor. Připravila jsem pro vás pomocníka, díky kterému se budete cítit jistě, bezpečně a připraveně.
Projdeme si v něm 9 důležitých kroků, jak vycházet s prarodiči a zachovat si přitom chladnou hlavu. Pomocníka si můžete stáhnout zde. Díky této přípravě bude konverzace probíhat klidněji a vy budete vědět, že jste udělali maximum.

3. VYTVOŘTE PLÁN

Skrze dohody vytvořte pomyslný KONKRÉTNÍ plán, kam se chcete dostat a co k tomu potřebujete. Osobně doporučuji, si tento plán napsat na papír. Budete mít prostor, kam se podívat v případě, že se zaseknete nebo to začne skřípat.

Př. Budete řešit, rozdílný názor na to, co Honzík může jíst.

Vy nedáváte žádné sladkosti, bonbony, čokolády atd. Babi s dědou by ho nejraději ládovali od rána do večera, protože ho přece mají rádi a chtějí ho rozmazlovat. Řekněte jim jasné důvody, proč si myslíte, že bonbony nejsou pro tělo dobré (obsahují hodně cukru, který tělo špatně zpracovává).

Prarodiče vás budou přesvědčovat, že jeden bonbon nevadí. Tak jim řekněte, že taky nevadí, když ten jeden bonbon mít nebude. Navrhněte čím jiným ho můžou rozmazlovat.

Například můžou mu koupit "zdravou" variantu sladkostí (sušené ovoce) nebo mu lásku projevovat jinak než skrze jídlo. Chodit třeba do ZOO, na výlety, na bazén nebo mu koupit knížku. Najděte způsob, který bude vyhovovat oběma stranám.

4. BUĎTE DŮSLEDNÍ

To, co jste si řekli (sepsali) v plánu dodržujte vy i prarodiče. Pokud některá ze stran dohodu poruší, řešte následky a vytvořte důsledky, co se stane pokud se to bude opakovat.

Př. Babi s dědou Honzíkovi zase koupili balíček bonbonů. S prarodiči zasedněte ke stolu a situaci proberte. Připomeňte (ukážte) plán, na kterém jste se dohodli. Určete, co se bude dít, pokud se to bude opakovat. Například to, že u prarodičů nebude Honzík zůstávat bez vás, protože si nepřejete, aby bonbony jedl.

Čtyři body a máte hotovo. Ano, vím takhle jednoduché to není. Každopádně je to dobrý začátek posunout vztah s prarodiči zase o kousek dál.

Zuzi Janešíková

Jsem máma, která si život s dětmi užívá a moc si přeje, abys i ty objevila to kouzlo, které nejde slovy popsat. Lze ho jen cítit a díky němu vnímat blízkost ke svým dětem.
Na cestě seberozvoje a sebepoznání jsem již více než 20 let, a moc děkuji, že jsem se na ni vydala. Už 9 let jsem mámou, díky tomu zažívám dnes a denně AHA momenty, které mě posouvají dál a dál, nebo možná blíž a blíž k sobě i dětem.
Další maminky inspiruji a podporuji již 4 roky a mými kurzy prošlo již přes 1000 spokojených maminek. Ty si můžeš projít 21 kroků trpělivé mámy >>

Podobné články