Musí děti poslouchat? Proč slovo „musíš“ škodí výchově a co říkat místo něj

Kolikrát jsi dnes už řekla nebo si pomyslela „musím“? A kolikrát „to nějak přežiju“? Možná to ani nepočítáš, protože je to tak zakořeněné v naší řeči i myšlení, že si to ani neuvědomujeme. Ale zastav se na chvíli. Opravdu musíš? A opravdu chceš život jen „přežívat“?

Věřím, že ne. Život není o přežívání, ale o prožívání. A to samé platí pro děti a rodičovství. Naše děti nemusí nic – a my taky ne. Pojďme se podívat na to, jak to celé uchopit jinak, aby nám bylo v životě i v rodičovství lehčeji. POZOR neznamená to anarchii 😉

1. Proč je „musíš“ tak toxické?

Slovo „musíš“ v sobě ukrývá tlak, povinnost, nepříjemnost. Když nám někdo řekne „Musíš to udělat“, vzbudí to v nás odpor. A děti to mají stejně. Často se setkávám s tím, že maminka říká: „Moje dítko mě neposlouchá, vzdoruje, vymlouvá se.“ Ale když si poslechneme sami sebe, zjistíme, že neustále používáme slova, na která mozek přirozeně reaguje odporem.

Zkus si představit situaci: Ráno říkáš dítku: „Musíš si vyčistit zuby, musíme jít rychle do školy, musíš si obléct bundu.“ Co kdybychom tato slova nahradili vysvětlením nebo zapojením dítka do rozhodování? Třeba takto: „Po vyčištění zubů budou tvoje zoubky zdravé a nebudou bolet. Chceš si je vyčistit teď, nebo až se oblečeš?“

Hned to působí jinak, že?

2. Nahrazuj příkazy vysvětlením

Místo direktivních pokynů a příkazů můžeme děti zapojovat, vysvětlovat jim důvody a nabízet jim pocit spolupráce. Děti nepotřebují, abychom na ně tlačily, ale aby chápaly, proč něco dělají.

✅ Místo „Musíš mít čepici, je zima!“ zkus říct: „Dneska je venku zima, když si vezmeš čepici, bude ti teplíčko.“
✅ Místo „Musíš uklidit hračky!“ zkus říct: „Až uklidíš hračky, budeme mít víc místa na další hraní.“
✅ Místo „Musíš jít spát!“ zkus: „Spánek pomáhá tělu růst a načerpat sílu na zítra. Chceš si před spaním přečíst pohádku společně?“

Vidíš ten rozdíl? Dítě nemá pocit, že je manipulováno, a častěji spolupracuje.

3. „To přežiju“ – proč se přestat takhle programovat

Možná si sama sobě říkáš: „No jo, ale já prostě musím, protože když nebudu fungovat, rodina se rozpadne.“ A tak běžíš, stresuješ se, nevnímáš svoji únavu, ale říkáš si: „To přežiju.“

Znáš to?

❌ „Mám toho hodně, ale to přežiju…“
❌ „Moje dítko školku nemá rádo, ale to přežije…“
❌ „Sice mě to nebaví, ale to přežiju…“

Jenže život tu není proto, abychom ho přežili. Naše děti se nenarodily proto, aby dětství „přežily“. Pojďme si dát STOP, kdykoli se slyšíme tohle říkat. Pokaždé, když si řekneš „to přežiju“, zkus se zastavit a promyslet, jak bys mohla situaci změnit. Protože vždycky je nějaká možnost.

4. Trpělivost a laskavost k sobě i dětem

Změna myšlení chvíli trvá. Nečekej, že se hned zbavíš všech musů a přežívání. Ale každý malý krok se počítá.
Například:

➡ Dnes si dám pozor na to, jak často říkám „musíš“.
➡ Zaměřím se na situace, kdy si říkám „to nějak přežiju“ – a přemýšlím, jak to změnit.
➡ Zkusím si místo výčitek a tlaků říct: „Jak můžu tuhle situaci udělat lepší? Jak ji můžeme vyřešit společně?“

A co je nejdůležitější? Buď k sobě laskavá ❤️. Není potřeba být dokonalá. I malé kroky vedou k velkým změnám, podívej se na ně.

Pamatuj, nemusíme nic. Ale můžeme si vybírat, co chceme žít a prožívat. A to platí i pro rodičovství. 💛

Užívejte (se)
Zuzi

Připoj se do 21denního programu

PŘESTÁVÁM KŘIČET NA DĚTI

aneb 21. kroků, které snadno můžeš následovat,
a díky kterým se křik začne vytrácet z tvého domova.

21 dní = 21 kroků, které když opravdu uděláš,
tak ti garantuji, že nic u vás už nebude jako dřív.
Započne změna, díky které se TVŮJ KŘIK BUDE VYTRÁCET. 

Změna, která už vlastně nejde vrátit zpátky, protože ji budeš chtít dále žít, dále ji rozšiřovat. 

Čekám na tebe uvnitř, bude to jízda 😉

Chci více informací o programu

abych postupně taky přestala křičet na děti